Atari 800

Už v polovině roku 1982 začalo být zasvěceným jasné, že na trhu videoher začaly problémy. Módní vlna arkád zvolna opadala, trh přestal růst a videoherny na méně atraktivních místech přestávaly svým majitelům vydělávat. Prodej videoautomatů a také domácích herních videosystémů včetně her, se propadal stále hlouběji a hlouběji... Výrobci byli nuceni snížit ceny.

Také firma Atari, dosud úspěšný herní obr ze Sunnyvale, začala mít problémy. Měla ve svých skladech výrobky za milióny dolarů, ale bohužel žádné zákazníky k nim. Příčina? Videoherní průmysl směřoval k silnějším strojům a to zejména ke stále levnějším domácím počítačům! Konkurenční počítače měly stále více paměti, jejich hry byly důmyslnější a také je bylo možno používat na jiné práce, např. na psaní textů. Atari na to nereagovala, a pokud ano, tak nepříliš aktivně - vždyť např. její konzoly VCS byly tou dobou už pět let starý herní systém! To byla v oboru počítačů příliš dlouhá doba a Atari tak musela zákonitě očekávat, že bude nucena skládat účty. Ve vývoji byla v roce 1982 pouze zmenšená verze konzoly VCS, jenž měla mít označení Atari 2000 (vývojové jméno Val). Tato konzola se lišila od svého vzoru tím, že měla dva vestavěné joysticky. Kromě plánované nízké ceny to bylo ale tak jediné, co stálo za pozornost. Nakonec celý projekt pro nepraktičnost a malý přínos zrušen. Novinkou však mohl být projekt Sylvia, což bylo kódové označení pro 10bitový herní systém Atari 3600. Z důvodů obtížného programování byl však tento systém na žádost programátorů, po jeho předvedení, urychleně opuštěn. 10bitový systém, to nebylo nikdy předtím, ani nikdy potom.

Pro zvýšení prodeje uzavřela v polovině roku 1982 Atari smlouvu se známou společností McDonald's, jejímž výsledkem byla celostátní hra v prodejnách McDonald's, ve které jste mohli pomocí stíracích losů (ty jste obdrželi po koupi vybraných výrobků) vyhrát k jídlu též nějakou tu cenu z produkce Atari: konzolu či rovnou celý počítač. Od srpna do října roku 1982 bylo vydáno na 12 000 výher, v ceně 4 milióny dolarů. Nedá se však říci, že by tato reklamní kampaň byla úspěšná - prodej totiž nevzrůstal. Aby si Atari pojistila další budoucnost, požádala ještě ke konci roku 1982 distributory svých produktů o podání předběžných objednávek na rok 1983.

Pak se to však stalo. Poté, co firma Atari 7. prosince 1982 oznámila, že očekává ve čtvrtém čtvrtletí růst jen 10 až 15 procent, namísto analytiky očekávaných 50 procent, došlo hned druhý den k třetinovému propadu cen akcií Warnerů (majitelů Atari) na burze a celý průmysl videoher začal následně kolabovat. Finančníci na Wall Street byli zděšeni, obrat Atari byl v tomto roce sice ještě 203 miliónů USD, ale vlastní zisky už byly velmi malé.

Předseda (CEO) Raymound Kassar byl obviněn a vyšetřován, zda nezneužil důvěrné informace firmy, neboť těsně před pádem kurzu stačil prodat se ziskem svých 5000 akcií. Zřejmě to nebyla náhoda, neboť pro stejnou věc byl vyšetřován i prezident Atari, pan Dennis Groth.

Další ranou pro Atari byl v té době katastrofální start nové konzoly Atari 5200 Super System a také výroba již zmíněného nepovedeného počítače Atari 1200XL (viz kap.9). Konzolu s označením Atari 5200 firma Atari uvolnila s velkou slávou pod tlakem konkurence (herní systémy Mattel Intellivision a CBS Coleco-Vision) na CES v Chicagu v červnu 1982. Původně měla mít konzola Atari 5200 označení P.A.M (Personal Arcade Machine), ale pak bylo rozhodnuto, nadále volit pro všechny výrobky jen číselná označení. V případě konzol se mělo jednat o násobky čísla 2600 - proto druhá konzola Atari dostala označení 2600*2 - tj. 5200. Starší konzola Atari VCS byla současně přeznačena na Atari 2600.

U konzoly Atari 5200 se v podstatě jednalo o základ počítače Atari 400 bez klávesnice a v úhledné skříňce - čili nic nového - grafika a zvuk byli naprosto stejné jako u počítače. Konzola (tak jako počítač) měla čtyři gameporty, ale ani to uživatelé příliš neocenili - Atari 2600 měl jen dva, a to jim plně postačovalo. Vítaným vylepšením naopak bylo tlačítko pauzy, kterým se dalo přerušit hru, a které se tímto u herních konzol objevilo poprvé. Prodej Atari 5200 (v době uvedení na trh stála 299 USD) byl od počátku nižší, než se předpokládalo. Jednou z hlavních příčin byla neslučitelnost se starší Atari 2600, což zákazníci nebyli ochotni akceptovat, navíc ani cartridge z Atari 400 nešlo používat pro jejich jiné rozměry. Též byly problémy s novými analogovými joysticky CX-52L. Tyto joysticky byly sice technicky dokonalejší než digitální typ CX40, ale tyto byly velmi poruchové. Kromě těchto problémů trpěla konzola počáteční absencí nových kvalitních her, které by plně využily její schopnosti. Napřed byla konzola, potom až hry... Takže vše špatně. Výroba Atari 5200 byla ukončena v únoru 1984.

Přesto Atari i v této těžké době neuváženě utrácela. Po intervenci samotné hlavy Warnerů například utratila v roce 1982 téměř 25 miliónů USD za práva na hru E.T. - což byl sice výborný film (režie Steven Speilberg), ale katastrofální VCS titul. Prodalo se jen 1 milión kopií, ale vyrobilo se jich však mnohem více. Atari totiž očekávala, že hra dosáhne stejného úspěchu jako film... Další chybou byla výroba 12 miliónů cartridgí se hrou PacMan (Atari si licenci koupila od firmy Namco), ačkoli se vědělo, že se do té doby prodalo kolem 10 miliónů konzol. Prostě se počítalo s tím, že si lidé, kvůli hře koupí i konzoly. Této hry se sice prodalo kolem 7 miliónu kopií (byla oblíbená již z arkádových automatů), ale byla programátorsky tak nekvalitní, že řada lidí žádala vrácení peněz. Veřejnost tuto hru ironicky přejmenovala na "Flicker-Man" - pověst Atari tím samozřejmě utrpěla. Atari zbyly milióny cartridgí, které prostě nikdo nechtěl. V dubnu 1983 byla uzavřena továrna na zásuvné moduly v Texaském El Paso a cartridge ze skladů (hlavně hry E.T. a PacMan) byly vyvezeny na skládku v poušti v Novém Mexiku, u Alamorgordo, poblíž White Sands. Atari takticky prohlásila, že tyto cartridge byly vadné. Pak však bylo zjištěno, že je tam lidé chodí vybírat - tak bylo místo rozježděno silničním válcem, zasypáno a následně zalito betonem...

Další finančně náročnou akcí firmy Atari byl projekt "Atari Adventure", "Atari Adventure family entertainment center", neboli vzdělávací počítačová a herní centra Atari při velkých obchodních domech. Taková zabavní centra vznikla v USA tři, ale v plánu jich bylo 12-15.

Atari postupně vyčerpávala své finanční rezervy. 7. července 1983 odstoupil pan Raymound Kassar z funkce předsedy (CEO), a to hlavně z důvodu zvyšujícího se podezření na další nezákonné praktiky s akciemi firmy (ani tehdy mu nebylo nic dokázáno). Funkce zůstala neobsazena až do 6. září 1983, kdy byl Warnery jmenován jako nový předseda (CEO) pan James Morgan (předtím výkonný viceprezident marketingu společnosti Philip Morris). Atari zrovna v té době nahrazovala své počítače Atari 400/800/1200XL novými modely, počítači s označením Atari 600XL a Atari 800XL.

Na konci roku 1983 už bylo jasné, že u Atari došlo k totálnímu propadu. Společnost Atari oznámila celkovou roční ztrátu v hospodaření 536 miliónů USD (tj. asi 1,5 miliónu dolarů denně). Nepomohlo ano to, že během roku uzavřela některé své výrobní závody, propustila na 3000 ze svých 10 000 zaměstnanců a přesunula výrobu do levnějšího asijského Hongkongu a na Tchaj-Wan. Ostatní americké firmy videoherního průmyslu dopadly obdobně...