Turbo 2000 - úvod
- 1 -
Turbo (v souvislosti s Atari) je označení pro původní český systém z konce 80tých let, který ve své době podstatně zvýšil komfort práce s přenosem dat osmibitových počítačů Atari, a to tím, že umožnil zrychlení přenosu dat (slovo Turbo je zde velmi výstižné) na magnetofonovou kazetu. Magnetofonová kazeta byla v té době základním datovým nosičem většiny osmibitových počítačů. Používaly se klasické audio kazety (Compact Cassete), nejčastěji délky C60, C90.
- 2 -
U Atari byl záznam dat na klasickou magnetofonovou kazetu již od počátku zamýšlen jen jako nouzové a nejlevnější řešení. Hlavní slovo v přenosu dat měly mít disketové jednotky, s nimiž byla práce již z principu pohodlnější a efektivnější, konstruktéři Atari považovali disketový přenos za primární. Kazetový přenos měl být maximálně spolehlivý za minimální náklady, což ale mělo za následek, že přenos dat na magnetofonovou kazetu nebyl nijak výkonný. Rychlost záznamu byla pouhých 600 Bd (600 bitů za sekundu). To znamenalo, že jste mohli mít na kazetě jen pár her (na klasickou audio kazetu C60 se vešlo přibližně 100kB dat) a každou z nich nahrávat desítky a desítky minut. I tak byl přenos dat citlivý, takže občas stačilo neopatrné ťuknutí do stolu, datový tok se na okamžik přerušil - a mohli jste začít znovu od začátku...
Proč mít Turbo? Jak bylo uvedeno výše, přenos dat na magnetofonovou kazetu u osmibitových počítačů Atari byl oproti disketovému pouze nouzovým způsobem záznamu. Nabízí se tedy otázka: proč ho měli českoslovenští ataristé potřebu požívat? Inu jednoduše proto, že disketové jednotky Atari byly pro našince příliš drahé... a to tak, že stály nasobně více než celý počítač!
A zde na vysvětlenou troška z historie prodeje počítačů Atari v ČSSR:
První osmibitové počítače Atari (konkrétně modely 800XL, 800XE a 130XE) byly do socialistického Československa dováženy od poloviny osmdesátých let prostřednictví podniku zahraničního obchodu (PZO) TUZEX, v jehož prodejnách byly taktéž prodávány, a to za tuzexové koruny (TK), takzvané bony. K počítačům bylo možno přikoupit ve stejných prodejnách též originální Atari záznamové příslušenství: disketové jednotky 1050 5.25" (později typ XF551), záznamové magnetofony XC12 (později i typ XL12) a občas nějaké ty cartridge.
Disketové jednotky Atari byly dováženy ve velmi omezeném počtu a byly velmi drahé: jedna disketová jednotka totiž stála cca 15 000 Kčs, což byl asi trojnásobek ceny vlastního počítače! V zahraničí se její cena od počítače takto nelišila a proč tomu tak bylo v případě československého TUZEXu, není příliš známo: údajně byly drahé proto, aby Atari s touto jednotkou nekonkurovali současně prodávaným PC XT... ???
Dostatek naopak bylo originálních záznamových magnetofonů Atari, které se prodávaly zhruba za 1000 Kčs, což byla tehdy asi šestina ceny počítače (Atari 800XL tehdy stál 6000 Kčs). Tehdejší uživatel počítače Atari tak měl snadný výběr: koupit si drahou disketovou jednotku nebo levný a dostupný záznamový magnetofon.
Takto se stalo, že se v tuzemsku byl magnetofon u počítačů Atari nejpoužívanějším zařízením na uchování programů a dat. Ovšem k dokonalosti měl tento kazetový systém opravdu daleko...
Za výše popsané situace začali hledat zkušenější uživatelé Atari cesty pro urychlení a zkvalitnění standardního magnetofonového záznamu 600 Bd a zvýšení jeho užitné hodnoty. Existovaly různé způsoby jak šetřit čas i kazety. Některé způsoby byly ryze programové, jiné vyžadovali drobné technické úpravy. K těm druhým patří i systém TURBO 2000 z konce osmdesátých let, jehož autorem je pan Jiří Richter z Prahy. Díky němu a tehdejšímu sdružení RI-CO z Pražského Strahova dostali tuzemští ataristé možnost podstatně zrychlit a zefektivnit svoji práci. Později pracoval pan Richter na vylepšování Turba ve firmě JRC (Jiri Richer Computing), kterou též spoluzakládal. Vznikl i TTDOS, operační systém (OS) založený na Turbu 2000.
Rychlost záznamu systému Turbo 2000 byla vývojáři po ukončení testů nastavena na 2270 Bd. Na kazetu se tak oproti standardu vešlo mnohem více dat. Navíc bylo možno záznam opatřit hlavičkou s krátkým názvem (max. 10 znaků), jenž umožnil jeho snadnou identifikaci, což byla také nesporná výhoda. V průměru jste mohli na kazetu C90 uložit cca třicet pojmenovaných her v Turbu.
Jediným nedostatkem systému Turbo 2000 byla nutnost převést dosavadní programy a hry ve standardu 600Bd na tento systém, což bylo díky komunitě "Ataristů" postupně provedeno.
- 3 -
Systém Turbo 2000 pana Jiřího Richtera se ihned po svém veřejném představení prostřednictvím přílohy Zpravodaje AK Praha v roce 1987 stal v ČSSR nejprve teoreticky - posléze prakticky, druhým standardem. Pro své kvality se Turbo 2000 dočkalo v naší vlasti a osmdesátých až devadesátých letech masového rozšíření a lze bez uzardění říci: Kdo měl u nás osmibitový počítač Atari XL/XE - měl i Turbo.
- 4 -
Pozn.: Systémů souhrně označovaných jako Turbo bylo v Československu vyvinuto více druhů, jejichž vývojáři na nich pracovali víceméně samostatně. Jmenujme Rožnovské Turbo Zdeňka Matuly, Ing. Pavla Vraje a RNDr. Petra Vičara či Novozámecké Turbo Ing. Vladimíra Jurča a Ing. Rudolfa Apolona.